Vzdělávání seniorů v oblasti nových médií

Abstract

Tato práce obsahuje charakteristiku některých nejdůležitějších faktorů determinujících vzdělávání seniorů v oblasti nových médií. Učení se a vyučování cílové skupiny je zde znázorněno pomocí „neformálního systému vzdělávání”, který tvoří tzv. univerzity třetího věku (U3V). Jednotlivé činnosti vzdělavatele a studentů, které souvisí s efektivním osvojováním obsluhy moderních technologií, jsou zde mimo jiné popsané v kontextu společenských změn, změny paradigmatu vzdělávání osob ve věku pozdní dospělosti, individuálních a skupinových charakteristik seniorů či institucionálních a teoretických řešení z oblasti andragogiky a geragogiky. Jedna z úvodních kapitol podrobně rozebírá fenomén celospolečenských změn, ovlivněných novými médii, a problematiku digitálního vyloučení seniorů. Hlavní část práce je jistým pokusem autora o praktickou odpověď na otázku, jakým způsobem je třeba vzdělávat starší osoby v oblasti nových médií v rámci struktur „neformálního vzdělávání”. Je to návrh komplexního metodického konceptu, jenž vychází z teoretických poznatků v oboru andragogiky a z vlastní praxe autora, získané při práci v počítačových oddílech U3V. Tuto část doplňuje závěrečná kapitola, která se podrobně zabývá funkcí a rolí geragoga na U3V. Text věnuje zvláštní pozornost problematice kvality vzdělávání seniorů, za niž v hlavní míře odpovídají organizátoři edukačních aktivit na U3V a samotný vzdělavatel.